Úvodní zdvořilostní díky za zaslané připomínky je nutno doplnit o drobné rozčarování ze zjištění o uveřejnění PR článku ČAFH v rámci mediálního partnerství na webu hattrick.cz (dále „článek“), který jest co do rozsahu a zpracování významně bohatší, než samotné připomínky.

1. K výši odměny hráče

Předně nezbývá, než se povznést nad zavádějícím využívání pojmu „mzda“ vzhledem k odměně hráče, neboť hráč toho času není a ani nemůže být chápán jako zaměstnanec klubu. Tuto anomálii netřeba dále rozvádět, neboť dokonce i široké veřejnosti je dnes již dobře známo, že české sportovní prostředí stále čeká na patřičnou změnu právních předpisů.

Otázka vázanosti odměny profesionálních hráčů na minimální mzdu je však přinejmenším pojmovým pomyslným šlápnutím vedle, a to již ze samotné podstaty. Jakákoliv provázanost by totiž při zvýšení minimální mzdy ze strany státu (a tudíž nezávisle na vůli smluvních stran) znamenala, že by profesionální smlouva v tu chvíli přestala splňovat znaky profesionální smlouvy a tím by došlo k nepatřičnému chaosu. Jistě ničeho nebrání, aby hráč a klub vázanost odměny na minimální mzdu sjednali, resp. aby taková praxe vznikla či pokračovala, přičemž lze konstatovat, že právě to je oblast, kde ČAFH může v rámci jednání s kluby dostát svému poslání. V současnosti se však jakákoliv FAČR nařízená vázanost na minimální mzdu nejeví právně ani věcně jako vhodná (označení minimální měsíční odměny u standardní profesionální smlouvy ve výši 5000,- přívlastkem „pouhých“ nelze než považovat za odtržené od reality z důvodu absence vnímání věcí v širším kontextu). 

Současně je nutné vzít na vědomí tzv. pravidlo tří, které ve svém důsledku znamená, že hráči bez ligové profesionální smlouvy, tedy bez smlouvy o minimální výši měsíční odměny 10 000,-, nebudou oprávněni v I. nebo II. lize nastupovat, což je jistě opatření vedoucí k ochraně hráčů, kdy v současnosti toto pravidlo neexistovalo. Na druhé straně je též třeba vidět potřeby výkonnostního fotbalu a fotbalistů, kteří budou profesionály sice formálně, nikoliv však materiálně a budou mít vlastní zaměstnání. Ti by při aplikaci návrhu ČAFH (minimální odměně odpovídající výši minimální mzdy) k uzavření takové smlouvy v drtivé většině vůbec nedospěli a k uzavření žádné jiné s nižší odměnou by ani nedošlo, neboť by členský klub žádnou motivaci k jejímu uzavření neměl. Návrh ČAFH by tak vedl ke znevýhodnění hráčů.

Konec konců dělení profesionálních smluv není ničím, co by autoři návrhu sami vymysleli jako první, nýbrž lze rozpoznat inspiraci německou úpravou, kde ovšem výše odměny hráčů se statusem „Vertragsspieler“ rovněž ani zdaleka nedosahuje výše minimální mzdy. 

2. K časovému omezení volného pohybu hráčů

ČAFH se v připomínkách a článku snaží napadat návrh nového přestupního řádu v oblasti omezení tzv. volného pohybu hráčů do určitého časového období. Ačkoliv se může časové omezení volného pohybu hráčů na prvý pohled ČAFH zdát jako slepé následování zájmů klubů, opak je pravdou. Jde totiž o opatření plynoucí s ohledem na zájem jak klubů, tak hráčů a rovněž zájem FAČR, kterým není nic jiného než integrita soutěže. 

Při aplikaci přestupního období pro volný pohyb hráčů rovněž v zimní přestávce, jak ČAFH navrhuje, by bylo velmi pravděpodobné, že by kluby, obzvláště na sestupových pozicích v tabulce, soutěžní ročník ani nedokončily. Připomínka ČAFH týkající se délky okna pro volný pohyb hráčů pak postrádá význam zejména s ohledem účinný informační systém FAČR, který takový přestup provede bez sebemenší námahy hráče a nového klubu, a tím pádem zůstává otevřená pouze otázka samotného vyjednávání takového hráče a nového klubu, které však může bez potíží probíhat nehledě na délku samotného okna.

Nejen proto je zapotřebí předsadit přestupní období pro volný pohyb hráčů jen a pouze před losovací aktivy tak, aby členské kluby měly alespoň možnost v krajním případě změnit přihlášku do soutěže a navíc mohly odpovídajícím způsobem reagovat v rámci standardního přestupního období. 

Zejména na tomto místě je pak nutné výslovně připomenout připomínku v úvodu, a totiž že se FAČR tímto omezením nedopouští žádného porušení mezinárodního předpisu a takovéto omezení je plně v souladu s jeho textem. Ostatně tuto skutečnost potvrdili i zástupci FIFA.

3. K odstupnému a tréninkovým kompenzacím

Neznalost navrhovaných změn se pak naplno projevuje u jednoho z nejdůležitějších témat, co a kdy se za přestup hráče hradí. V pasáži článku nadepsané „Důsledky kontroverzní změny“, dochází k matení pojmů a spojení amatérů s profesionály. 

Hráči, kterým z jakéhokoliv důvodu zanikne účinnost smlouvy, přestupují bez jakéhokoliv odstupného. Pouze u hráčů do 23 let se při přestupu uplatní tréninková kompenzace, a to pouze v případě, kdy k zániku závazku založeného profesionální smlouvou nedošlo na základě jednostranného právního jednání členského klubu, který tuto smlouvu s hráčem uzavřel, bez oprávněných důvodů.

Poukázání na nerovné podmínky českých a evropských hráčů postrádá smysl zejména s ohledem na skutečnost, že tabulkové hodnoty odstupného jsou běžnou součástí přestupních pravidel v evropských zemích, konec konců i Slovenský fotbalový svaz je do svých předpisů zahrnul. Absence alespoň nějakého odstupného i na úrovni amatérské by vedla zejména z ekonomických důvodů k zániku celé řady nejen (ale především) mládežnických družstev, a to jistě není v zájmu nikoho z nás. Ostatně míru rizika navrhované změny příkladně dokazuje i otevřený dopis členských klubů Okresního fotbalového svazu Náchod, který naopak brojí proti nízkým hodnotám v tabulce a označuje je za likvidační. 

4. K povinným náležitostem profesionální smlouvy

Závěrečná poznámka patří připomínce ČAFH týkající se povinných náležitostí profesionální smlouvy, kdy je text napadán, že nesplňuje již dříve odsouhlasenou a platnou formou standardní profesionální smlouvy. Žel bohu, tato připomínka absentuje byť jediného konkrétního příkladu, a proto nezbývá, než ji považovat za bezpředmětnou.  

5. Závěrem

Závěrem dovolujeme vyjádřit lítost nad skutečností, že ze strany ČAFH bylo přistoupeno k veřejné prezentaci tématu bez toho, aniž by byla vyvinuta snaha ověřit si své závěry u sekretariátu FAČR. Mohlo tak být předejito některým dezinterpretacím.