28. 5. 2019

Karel Poborský po zápase legend: Anglie mě vždycky pohltí

Vedoucí Úseku talentované mládeže Fotbalové asociace České republiky Karel Poborský o posledním květnovém víkendu znovu oblékl barvy Manchesteru United. Na Old Trafford nastoupil do utkání legend proti Bayernu Mnichov, jímž si klub připomněl památný triumf v Lize mistrů.

Do slavného finále Champions League 1998/99 sice nenastoupil, protože v té době už působil v lisabonské Benfice, ale na zápas legend, v němž se po 20 letech znovu střetly Manchester United s Bayernem Mnichov, Karel Poborský pozvánku dostal.

„Celý klub si váží všech, kdo za něj hráli a dává najevo obrovský vděk vůči svým bývalým,“ vypráví Karel Poborský, vedoucí Úseku talentované mládeže Fotbalové asociace České republiky. Bývalý záložník Rudých ďáblů naskočil do nedělního duelu legend po přestávce a pomohl k výhře 5:0. „Ani čestný gól jsme jim nedovolili,“ usmívá se.

Jaké zážitky si člověk z Old Trafford přiveze?

Jenom pozitivní. Hráli jsme nádherný fotbal před více než 61 tisíci fanoušky. Potkal jsem po dlouhé době spoustu kamarádů včetně kompletního realizačního týmu i se sirem Alexem Fergusonem. Mě to vždycky pohltí. Všichni jsou rádi a váží si vás, počínaje řidičem na letišti až po vedení, které přišlo v téměř kompletním složení i do šatny. Všechno vyšlo, jak mělo.

Jak vám osobně vyšel zápas?

Hrál jsem druhý poločas a asistoval jsem u gólu Davidu Beckhama. Byli jsme celou dobu lepší než Bayern. Je znát, že se udržujeme mnohem víc než oni. Sport je pro nás určitá droga a někdo, kdo má chuť a čas, věnuje se tomu neustále. Pak je to vidět. U nich na tom úměrně věku byli pohybově dobře tři až čtyři hráči, zbytek už byl vlastně stará garda. Tím nám to trochu usnadnili, ale to nic nemění na tom, že jsme si to užili a nikomu se nechtělo střídat.

O fotbal ale asi až tak nešlo...

Prvotně je to dělané s cílem vydělat co nejvíc na charitu. Zápasem se vybralo 1,5 milionu liber na programy, které Manchester dlouhodobě podporuje. Kluboví ambasadoři se tomu věnují celý rok, chodí do škol a na univerzity, hrají pouliční fotbal, navštěvují tréninky žen a dětí. V tomhle jsou bývalí hráči velmi aktivní, a i proto si jich klub tolik váží.

Ke komu z někdejších spoluhráčů máte nejblíž?

Vesměs mám blíž k cizincům, což je asi logické, protože místní už mají tamní život nějak nastavený a cizinci, kteří přijedou, drží při sobě. Na dovolenou sice nejezdím s žádným z nich, ale třeba Peter Schmeichel, Jaap Stam, Mikael Silvestre či Louis Saha jsou po lidské stránce výborní.

Na instagramu máte fotku se sirem Alexem Fergusonem, který vás v neděli znovu „trénoval“. Jak se po zdravotních problémech má?

Úměrně věku je na tom, myslím si, velice dobře. Vzhledem k tomu, co prodělal, se cítí v pohodě. Největší problém má s tím, že musel odevzdat řidičský průkaz. A taky říkal, že večer bývá unavený, ale kdo občas nebývá... Bylo na něm vidět, že je rád, že může znovu předstoupit před hráče. V šatně měl velice upřímný, příjemný proslov.